Když se řekne ,,nikdy"
Psy jsem milovala už od chvíle, kdy jsem uviděla prvního a moc jsem chtěla mít svého vlastního. Jenže rodiče mi jasně řekli, že si nikdy psa domů přivést nemůžu - kdo by se o něj staral... Ve 13-ti letech jsem se rozhodla, že déle už bez psa žít nelze, a tak jsem si přes zákaz rodičů domů přivedla štěně. Na mamčinu otázku ,,Čí je to pes !!? " jsem odhodlaně odpověděla ,,Teď už náš ". A světe div se, naši nevyrazili ani psa ani mě a německý ovčák Gaston u nás prožil bezvadných 15 let, než odešel do psího ráje. Chodili jsme spolu na cvičák, skládali zkoušky, závodili.
Když jsem se vdala a přestěhovala do paneláku, chtěla jsem tam mít také psa. Manžel ale řekl, že do bytu psa nikdy. Tohle nikdy už jsem znala, a tak jsem jednou o vánocích přivezla domů štěňátko pudla s odůvodněním, aby se naše děti naučily mít rády zvířata. A světe div se znovu, zůstal opět pes i já (časem odešel manžel, ale to už je o něčem jiném). Pudl Goldin s námi žil hezkých 12 let. Když nás i on opustil, byla jsem to tentokrát kupodivu já kdo řekl - psa do bytu už nikdy. Starostí s venčením a úpravou srsti jsem si už užila dost. A kdybych snad náhodou někdy zas měla nápad pořídit si psa, tak nikdy takového, který potřebuje úpravu srsti. Nápad pořídit si psa se samozřejmě časem dostavil, a tak jsem si po několikaleté pauze vezla domů štěňátko malého knírače. Kdo zná knírače ví, jak je to s tou úpravou srsti.
Moje dcera má u sebe doma už tři pejsky, mí přátelé si ke svým prvním psům také pořídili druhé, třetí... Já jsem řekla, že bych si nikdy nepořídila ještě druhého psa, no a kdyby náhodou snad někdy, tak určitě nikdy malého knírače. Žádný přece nemůže být tak skvélý jako je ten první co máme. Asi nikoho už nepřekvapím když teď napíšu, že jsem si letos v červenci přivezla domů ke svému malému knírači štěňátko... malého knírače. A je stejně skvělý jako jeho ,,starší bráška" . A já jsem moc šťastná, že to slůvko nikdy zase nevyšlo. Jen mé okolí se teď trošku bojí, abych nepřišla s tím, že bych si nikdy nepořídila třeba hada, tarantuli, krokodýla... To víte, když se u nás řekne nikdy...